Terénní deník← články / katalog
— terénní zápisky —
Články o tom, jak dinosauři žili, jak se rozcházely dávné kontinenty a na co paleontologové přišli.
— terénní zápis č. 1 —
Dvanáct metrů od čenichu po špičku ocasu, lebka dlouhá jako psací stůl a zuby, které drtily kosti. Tyranosaurus žil před 68–66 miliony let na západě Severní Ameriky a jeho kostru známe lépe než kostru kteréhokoli jiného velkého dravého dinosaura. O hlasu, zbarvení a zvycích toho ovšem kosti prozradí mnohem méně. Právě tady se nejvíc domýšlí.
Přečíst článek →
— terénní zápis č. 2 —
Kdyby filmový divák potkal skutečného velociraptora, nepoznal by ho. Dospělému člověku by tenhle dravec sahal po kolena: dva metry na délku i s ocasem, půl metru na výšku v kyčlích. Navíc byl pokrytý peřím, i když nelétal. Z filmové podoby mu zbyl snad jen velký zahnutý dráp na zadní noze.
Přečíst článek →
— terénní zápis č. 3 —
Zeptejte se paleontologa, který dinosaurus byl největší, a odpoví otázkou: myslíte nejdelší, nejvyšší, nebo nejtěžší? Ve všech třech disciplínách vítězí sauropodi, dlouhokrcí býložraví obři. Co do hmotnosti padají nejčastěji jména argentinosaurus a patagotitan. Vyhlásit šampiona je ale těžké. Z mnoha obrů zbylo jen pár kostí a odhady se znovu a znovu přepočítávají.
Přečíst článek →— terénní zápis č. 4 —
Před šestašedesáti miliony let dopadla do mělkého moře u břehů dnešního Mexika planetka o průměru asi deseti kilometrů. Oblohu zahalil prach, rostliny přestaly dostávat světlo a v krátké době zmizeli všichni dinosauři kromě ptáků. Ani ti nevyvázli bez ztrát. Mnoho jejich starobylých skupin katastrofu nepřežilo.
Přečíst článek →
— terénní zápis č. 5 —
Spinosaurus má nejsmolnější životopis ze všech dinosaurů. Jeho první kosti, nalezené v Egyptě, zanikly v roce 1944 a podobu dravce pak vědci desítky let skládali znovu. To podstatné už víme: žil v křídě v severní Africe, měl dlouhé úzké čelisti a vysokou plachtu na hřbetě a živil se rybami. Zda je lovil plaváním, nebo brouzdáním po mělčinách, se ovšem dodnes nerozhodlo.
Přečíst článek →
— terénní zápis č. 6 —
Pteranodon se kreslí na krabice s nápisem „Dinosauři“, a neprávem. Je to ptakoještěr, zástupce samostatné větve létajících plazů, která má k dinosaurům blízko, ale stojí sama za sebe. O příbuzenství nerozhoduje velikost, stáří ani schopnost létat. Rozhoduje původ a stavba kostry.
Přečíst článek →
— terénní zápis č. 7 —
Tři rohy, zobák a kostěný štít za hlavou: triceratopse pozná i ten, kdo nerozezná juru od křídy. Tento býložravý dinosaurus dlouhý 8–9 metrů žil na samém konci křídy v Severní Americe, bok po boku s tyranosaurem. Jak vypadal, víme dobře. K čemu mu byly rohy a límec a jak se choval, už tak jasné není.
Přečíst článek →
— terénní zápis č. 8 —
Tyranosaurus žil časově blíž nám než stegosaurovi. Není to vtip, jen prostá aritmetika: druhohory trvaly asi 186 milionů let a dělí se na tři období, trias, juru a křídu. Za tu dobu se objevili dinosauři, rozlomila se Pangea a rostlinstvo i živočišstvo se několikrát vyměnilo.
Přečíst článek →
— terénní zápis č. 9 —
Podívejte se na holuba. Díváte se na dinosaura, který peří zdědil po předcích. Otisky opeření a další stopy po něm se našly u mnoha neptačích dinosaurů a podle nich se rekonstruuje vzhled těch zvířat i cesta, kterou vznikli ptáci. Jen pozor na ukvapené závěry: opeřený ještě neznamená létající.
Přečíst článek →— terénní zápis č. 10 —
Složte Jižní Ameriku, Afriku, Antarktidu, Austrálii a indický subkontinent jako střepy rozbitého talíře a dostanete Gondwanu. Rozpadat se začala v juře, asi před 180 miliony let, a trvalo to přes sto milionů let: Austrálie a Antarktida se definitivně rozešly až po vyhynutí dinosaurů. S pevninami se od sebe vzdalovali i jejich obyvatelé.
Přečíst článek →Čtení z hornin
Dinosauří fosilie vznikne, když pozůstatky nebo stopy vydrží dostatečně dlouho, aby se staly součástí geologického záznamu. Kosti často uchová pohřbení v sedimentu a podzemní voda bohatá na minerály. U stopy je rozhodující zachování neporušeného otisku. Ani jeden proces neuchovává úplný příběh života zvířete.
Přečíst článek →
Čas ve vrstvě horniny
Vědci obvykle datují dinosaura určením stáří okolních hornin. Pořadí vrstev udává relativní posloupnost; vhodné minerály mohou poskytnout číselné stáří. Datování uhlíkem-14 je užitečné pro mnohem mladší pozůstatky, ale jeho časový dosah je pro neptačí dinosaury příliš krátký.
Přečíst článek →Dinosauři za vaším oknem
Ano. Ptáci jsou žijící dinosauři, konkrétně jedna větev teropodů. Tvrzení, že pocházejí z dinosaurů, je pravdivé, ale může naznačovat, že skupinu opustili. V evoluční klasifikaci potomci zůstávají uvnitř větví, z nichž se vyvinuli.
Přečíst článek →Orientace ve skupině Dinosauria
Hlavní skupiny dinosaurů jsou větvemi evolučního stromu, nikoli velikostními kategoriemi. Teropodi zahrnují T. rexe i ptáky, sauropodi dlouhokrké obry a ptakopánví rohaté, kachnozobé či obrněné dinosaury. „Létající dinosaurus“ a „mořský dinosaurus“ často označují zvířata mimo Dinosauria.
Přečíst článek →
Před prvním krokem
Dinosauří vejce odhalují rozmnožování v měřítku, které dospělé kostry neukazují: stavbu skořápky, vyvíjející se zárodky a uspořádání snůšky. Všichni dinosauři se známým způsobem rozmnožování kladli vejce. Samotné izolované fosilní vejce však málokdy prozradí, který druh je snesl nebo jak dlouho rodič zůstal poblíž.
Přečíst článek →
Barvy za hranicemi kostry
U malého počtu mimořádně zachovaných dinosaurů vědci rekonstruovali některé rysy zbarvení. Struktury nesoucí pigment a jejich rozmístění mohou odhalit tmavý, načervenalý nebo duhově lesklý pokryv těla i barevné vzory. Většina dinosauřích fosilií tyto důkazy neuchovává, takže úplné barevné provedení často zůstává uměleckou rekonstrukcí.
Přečíst článek →